Lípová 15, 120 44 Praha 2 | Email: kvas@beerresearch.cz | Tel.: +420 224 900 129 | Fax: +420 224 290 618
Kvasny Prum. 2010; 56(1): 2-9 | DOI: 10.18832/kp2010001
Obsah isoxanthohumolu (IX) ve většině různých značek českých a zahraničních piv nepřesáhl hranici 2000 g.l-1. Koncentrace xanthohumolu (XN) byla většinou do 100 g.l-1. Nejvíce prenylflavonoidů ze všech zkoumaných piv bylo nalezeno v tmavém 12% ležáku - 2522 g.l-1 IX a 505 g.l-1 XN. V průměru méně prenylflavonoidů obsahují výčepní a nealkoholická piva vzhledem k slabšímu chmelení s vyšším podílem CO2-extraktů. Hladinu IX v pivech lze ovlivnit výběrem odrůdy chmele s vysokým poměrem XN/alfa kyseliny. Nejvíce xanthohumolu se do varního procesu vnáší chmelením odrůdami Sládek a Žatecký červeňák. Sledování obsahu IX v meziproduktech výroby piva ve dvou průmyslových pivovarech potvrdilo, že během výroby piva dochází k výrazným ztrátám. Největší úbytky byly zjištěny při chlazení mladiny, kvašení a filtraci. Míra využití XN při výrobě piva v provozním měřítku je zhruba 20 až 30 %. Sledování stability obsahu IX a XN v hotových lahvových pivech, prováděné po dobu 3 měsíců, ukázalo, že úbytek IX se pohybuje v rozmezí 10 až 15 % v závislosti na skladovací teplotě. Úbytek XN byl vyšší a činil přibližně třetinu původního množství.
Přijato: 29. říjen 2009; Zveřejněno: 1. leden 2010