Kvasný Průmysl, 2015 (roč. 61), číslo 5
Odrůdy ječmene registrované v České republice v roce 2015.Recenzovaný článek
Vratislav PSOTA, Olga DVOŘÁČKOVÁ, Lenka SACHAMBULA, Milan NEČAS, Markéta MUSILOVÁ
Kvasny Prum. 2015; 61(5): 138-146 | DOI: 10.18832/kp2015016 
V České republice byly v roce 2015 registrovány sladovnické odrůdy jarního ječmene Gesine, Kampa, KWS Amadora, Prunella, Sanette a dvouřadá odrůda ozimého ječmene KWS Ariane. Nejvyšší obsah extraktu ve vyrobeném sladu vykazovaly odrůdy KWS Amadora (83,9 %) a Sanette (83,2 %). Kromě odrůdy Kampa vykazovaly všechny sledované odrůdy průměrnou až optimální úroveň proteolytického rozluštění. Hodnoty diastatické mohutnosti se pohybovaly v rozpětí 271 až 420 j.WK. Kromě odrůdy Kampa se u sledovaných odrůd dosažitelný stupeň prokvašení pohyboval v rozpětí 81,6 až 83,1 %. Degradace buněčných stěn byla u všech sledovaných odrůd na optimální úrovni (81 až 97...
Odrůdy ječmene registrované ve Slovenské republice v roce 2015.Recenzovaný článek
Vratislav PSOTA, Lenka SACHAMBULA, Marián SVORAD, Markéta MUSILOVÁ
Kvasny Prum. 2015; 61(5): 147-152 | DOI: 10.18832/kp2015017
Ve Slovenské republice byly po tříletých zkouškách (2012-2014) registrovány sladovnické odrůdy jarního ječmene Exalis, Montoya, Odyssey, Olympic a Overture. Nejvyšší obsah extraktu ve sladu vykazovaly odrůdy Overture (83,9 %), Odyssey (83,1 %) a Olympic (83,1 %). Všechny sledované odrůdy vykazovaly velmi dobrou až optimální úroveň proteolytického a amylolytického rozluštění. Nejvyšší hodnoty dosažitelného stupně prokvašení byly zaznamenány u odrůdy Overture (82,7 %). Úroveň degradace buněčných stěn daná friabilitou byla na optimální úrovni u všech sledovaných odrůd (87-93 %). Obsah beta-glukanů ve sladině se u sledovaných odrůd pohyboval v rozpětí...
Ječmen a ječný slad ve středověku a raném novověku v českých zemích.Recenzovaný článek
Petr KOČÁR, Jaromír BENEŠ, Michal PREUSZ, Zdeněk VANĚČEK
Kvasny Prum. 2015; 61(5): 153-158 | DOI: 10.18832/kp2015018
Historie využívání ječmene jako sladovnické a pivovarnické suroviny ve středověku a raném novověku byla dosud v prostředí českých zemí konstruována výhradně na základě studia archivních záznamů a dobových vyobrazení. Menší význam byl přikládán archeologickým nálezům. Neprávem opomenuty zůstaly archeobotanické nálezy rostlinných makrozbytků ječmene a ječného sladu z mladších historických epoch, ačkoli ve středoevropském kontextu jde z hlediska kvantity nálezů i jejich kvality o naprosto unikátní soubor. Cílem předloženého pojednání je proto v historicko-archeologickém kontextu poukázat na přínos archeobotaniky pro poznání historie ječmene a zároveň...
Z jiných časopisů.Nerecenzovaný článek
Alexandr MIKYŠKA
Kvasny Prum. 2015; 61(5): 159-166
Abstrakta odborných článků z vědeckých a odborných časopisů